Ačkoli divadlo Rokoko ožilo již na sklonku roku 1915, po druhé světové válce už po něm nezbyla ani stopa a jeho suterénní prostory se proměnily ve skladiště a závodní jídelnu. Datum znovuzrození 1. března 1958 značí, že divadlo slaví padesátiny.
V muzikálu Filosofská historie vystupovaly mnohé hvězdy tehdejšího showbyznysu. Hra byla aktualizována a účinkující spolu s diváky děj prožívali velmi emotivně. Zapomenuté sklepní prostory v centru Prahy byly v roce 1957 znovu objeveny dvojicí komiků - Darkem Vostřelem a Jiřím Šaškem - a následně svépomocí upraveny pro účely divadla. Díky nim se tak 1. března 1958 divadlo Rokoko narodilo podruhé. Vostřel a Šašek, kteří vystupovali pod zkratkou VOŠA, si vytkli moudré, byť velice nesnadné předsevzetí. Jejich heslem se stalo: Smíchem lidem říkat pravdu. Zpočátku v Rokoku uváděli satirické skeče a dialogy typu Voskovcových a Werichových forbín, později angažovali do souboru také zpěváky a zpěvačky a na programu Rokoka se začali objevovat i první české muzikály a hudební pořady.
První zpívající "vlaštovkou" se stala Hana Hegerová, která ale byla ještě využívána spíš jako herečka. K razantní změně došlo až s příchodem Evy Pilarové a Waldemara Matušky. Pilarová ovšem Rokoko po dvou letech opustila a na její místo přišla Marta Kubišová, která zpočátku zdědila repertoár i kostýmy své předchůdkyně. Někteří z aktérů hvězdného času Rokoka v dobových karikaturách.Duetů s Matuškou se ujala další nadějná zpěvačka Helena Vondráčková. V době, kdy do divadla nastoupila, jí bylo teprve sedmnáct a Vostřel se jako ředitel divadla musel zaručit jejímu tatínkovi, že na ni dohlédne. Další posilou se stal Václav Neckář. Brzy se skamarádil s Vondráčkovou a Kubišovou natolik, že jim autoři začali psát písničky přímo na tělo i pro trojici a bylo jen otázkou času, kdy se z nich stanou opravdové hvězdy. Na vrcholu svých sil se pak osamostatnili a vytvořili trio Golden Kids, které rychle zazářilo, ale vlivem politické situace nemělo dlouhého trvání.
Autoři tvořili hvězdy showbyznysu
Rokoko fungovalo na principu tří V: Vostřel, Vobruba a Vašta. Vobruba byl hudební skladatel s pevnými vazbami na rozhlas a Vašta zase režisér s kontakty v televizi. Ze svých účinkujících tak tito tři vlivní mužové, samozřejmě s pomocí dalších spolupracovníků, vytvářeli hvězdy v moderním slova smyslu. Jejich popularita díky médiím rychle rostla a zároveň zpětně zajišťovala divadlu vysokou návštěvnost.
V Rokoku měly svou premiéru šlágry typu Tam za vodou v rákosí, Mám malý stan (znalci si vzpomenou, že v této písničce Waldemaru Matuškovi zdatně sekundoval Jiří Štědrý), Růže z Texasu, To se nikdo nedoví, Hříbě…
Pamětníci Rokoka dodnes dojatě vzpomínají na muzikál Filosofská historie autorů Zdeňka Petra a Ivo Fischera, který režíroval Václav Lohniský. Měl premiéru v září 1968, tedy v době, kdy už stály v ulicích několik týdnů tanky a obrněné transportéry vojsk Varšavské smlouvy. Václav Neckář v roli Vavřeny umíral na jevišti na barikádách a Marta Kubišová s Helenou Vondráčkovou,Darek Vostřel a Jiří Šašek ve hře Balada z hadrů. Waldemarem Matuškou a Jiřím Štědrým zpívali Tak tedy sbohem. Marta Kubišová se prý nejednou při té písničce rozplakala, protože si uvědomila, že všechno snažení "je v háji".
Darek Vostřel šéfoval divadlu do počátků normalizace, pak byl nucen odejít a spolu se svým nejbližším kolegou Jiřím Šaškem začali jezdit po estrádách. Měli přesně vymezená místa, kde směli účinkovat, a Vostřel měl navíc kliku, že se našlo dost přátel, kteří ho takzvaně pokrývali, takže psal scénáře a rozhlasové pořady pod jejich jmény. Divadlo Rokoko ještě chvíli živořilo a v roce 1975 přešlo do svazku Městských divadel pražských, v němž je dodnes. Listopad 1989 přišel pro Vostřela pozdě. V té době byl už těžce nemocný a v roce 1992 zemřel.
Žádné komentáře:
Okomentovat